Tipy, jak ze spolupráce vytěžit maximum
- Klient si ještě před setkáním ujasní alespoň rámcově záměr daného setkání, čímž šetří čas na začátku setkání. Záměr setkání je v souladu s dlouhodobým záměrem a současně je aktuálně nejdůležitější. Předem promyšlený záměr však není nutná podmínka pro setkání. Může to být tématem setkání – objevit záměr.
- Klient nefiltruje a nehodnotí, co „je na spolupráci“ nebo „co lze/ nelze změnit“, ale prozkoumává to nejdůležitější společně s Průvodcem. Pokud Klientovo očekávání je mimo vliv Průvodce, řekne mu to.
- Klient je upřímný sám k sobě i k Průvodci. Cílem není, aby Klient působil vůči Průvodci v pozitivním světle. Pojmenování reality je ten první nejdůležitější krok k tomu, aby mohla nastat změna.
- Průvodce nehodnotí Klienta, ani pozitivně, ani negativně. Klient nedělá ani neříká nic jen, aby se zavděčil Průvodci. Klient hledá cestu posunu sám pro sebe (ne pro očekávání druhých).
- Klient neočekává od Průvodce v roli kouče rady. Odpovědi hledá v sobě.
- Průvodce nepotřebuje znát a rozumět detailům ze života Klienta. Při sdílení příběhů se Klient zaměřuje na popsání podstaty – pointy. Pokud by byly detaily důležité, Průvodce se na ně zeptá. Čas je pak využit efektivněji.
- Pokud se Průvodce ptá na něco, nad čím se Klient ještě nezamýšlel a odpověď nezná, je to příležitost objevit něco nového. Místo odpovědi „nevím“ se Klient zamýšlí a sdílí nahlas i neurčité myšlenky. Průvodce pomáhá toto „nevím“ rozkrýt.